Páteční ráno v Jihlavě se neslo ve znamení deště. Krom deště mokrého, který padal ze zamračené oblohy za okny Jihlavského gymnázia, se uvnitř zasedací místnosti směrem k přítomným snášely různé pohledy a názory na to, kdo, a často i co, by mohl, či mohlo, býti dokonalým učitelem, či jakým způsobem by studenti chtěli být na školách hodnoceni.