Grandfinále základek zná svého vítěze!

21.04.2022 | Áďa Štěpán | Soutěžní kola

Šestatřicet nejlepších základoškolských týmů se 21. dubna utkalo na Grandfinále na pražské Newton University. Ve výškových učebnách s výhledem snad na celou Prahu jsme byli svědky fenomenálních prezentačních výkonů. Ještě aby ne, když je to Grandfinále, že ano. V dopolední části byly týmy rozděleny do tří místností po dvanácti. Z každé místnosti postoupily do odpolední části první dva týmy. Takto vybraná šestice nejlepších se poté utkala v tajuplné disciplíně, na jejíž přípravu měly týmy jen 70 minut. Začněme ale popořadě.

Dopoledne

Ve streamované úvodní prezentaci se soutěžící od Péti Plaché, předsedkyně spolku SCG, který Prezentiádu organizuje, a Davida Ryby, koordinátora letošního ročníku, dozvěděli, co je čeká a jak bude den organizovaný. Nemohli samozřejmě opomenout druhou úžasnou soutěž, kterou SCG pořádá, a sice všemi milované pIšQworky. K soutěžícím také promluvili Martina Marková a František Zjevík, zástupci spolupořadatele Newton University a Adam Hafoud zastupující hlavního partnera Deloitte. V příjemné atmosféře pak začaly první soutěžní prezentace na témata Heuréka a Něco nad námi.

Skupina A

Prvním, kdo se v místnosti A chopil prezentéru a postavil se před publikum, byl tým KATIK. Ten zpracoval téma Heuréka – a popsal jeho dílčí významy. Ty zasadil do kontextu života řeckého filosofa a vynálezce Archiméda, kterému je výrok “Heuréka!” přisuzován. KATIK tak krásně zahájili dnešní prezentiádní den, protože položil základy pochopení slova heuréka, o kterém byla řeč ještě několikrát.

Přírodovědná rada ZŠ Jungamnnovy sady z Tábora představila svou ideu, že v životě každého z nás nastávají takzvané heureka momenty. V těch si uvědomíme mnoho věcí, třeba to, jak funguje svět kolem nás. Například Archimédův zákon objevila jedna členka týmu v roce 2010, když skočila do plaveckého bazénu. Teplotu plamene si další člen vyzkoušel na vlastní kůži při sfoukávání svíček na svém narozeninovém dortu v roce 2009. Zákony optiky zase zkoumali při pozorování přírody dalekohledem v Beskydech, nebo při návštěvě České televize na kavčích horách. To vše doplněné autentickými fotkami z raného dětství. Inu, každý z nás je vědec a neexistují malé objevy.

Byl Gagarin opravdu první člověk ve vesmíru? Přistáli někdy lidé na Měsíci? Existují mimozemšťané? Těmito otázkami (a populárními konspiračními teoriemi) se zabýval tým KLANEL. Před Gagarinem se totiž údajně jako první na orbitu dostal jistý kosmonaut, který ale při přistání havaroval a zemřel. Jak známo, Sovětský svaz své neúspěchy tajil a nebylo by tak žádným překvapením, kdyby se jeho vedení snažilo tuto informaci držet pod pokličkou. Přistání na měsíci je také opředeno řadou otázek. Jak je možné, že vlajka vlaje, ačkoli na Měsíci není vítr? A co stopy prvních astronautů, jak je možné, že dosud nezmizely? Existenci mimozemšťanů podle některých konspirátorů dokazuje UFO, které se objevilo v Československu v 80. letech. A oblast 51? To je kapitola sama pro sebe. Ústřední myšlenka této prezentace zní: Strach z neznáma lidi nutí hledat odpovědi i mimo logické myšlení.

Tým Kukleňáčci se zabýval osudem. Malé děti mají v životě řadu možností, jak přistoupit k tomu, co dostaly do vínku. Ilustrovali to na příkladu malé Zdeničky. Ta může podle nich skončit třeba ve vězení, stát se doktorem, zaměstnancem fastfoodového řetězce, nebo se dobře vdát a strávit celý život na luxusní jachtě. Tým popsal pomocí příběhu o třech sudičkách tři přístupy, jak se k osudu postavit. Slepě následovat, co jí život přinese, nebo toho aktivně využít, nebo být hodná k ostatním lidem a očekávat, že vesmír jí oplatí stejnou měrou. Ze Zdeničky se nakonec stala popelářka na Moravě. A kým budete vy?

Další v pořadí byl tým Interes, který se zaměřil na to, jak nás ovlivňuje naše okolí. V prvé řadě je to rodina – například jméno, které nám dají rodiče, nás doprovází většinou celý život a nemůžeme ho jednoduše změnit. Často sdílíme názory se svými přáteli, kteří nás tímto způsobem ovlivňují. Internet v tomto ohledu přináší mnoho pozitiv, ale také řadu negativ. Šikana, rasismus, body shaming, králičí nory. Je toho spousta. Interes dokonce uspořádali vlastní dotazník mezi spolužáky na škole o body shamingu. Překvapivé je, že až čtvrtina respondentů uvedla, že nikdy nehodnotila něčí postavu. A závěrečná myšlenka? Když nemůžeme říct něco hezkého, neříkejme raději nic. Z odpovědí na dotazy poroty vyplynulo, že při hodnocení lidí bychom měli kombinovat pozitivní s konstruktivním.

Tým Ohnivá jablka se zaměřil na bohy. A to bohy jejich vlastní, inspirované jejich fantazií. Členové se stylizovali do bohů lásky, chaosu, diskuse, smíchu, zuřivosti, nebo třeba umění. To ilustrovali svými fotkami. Mimo to se Ohnivá jablka ptala svých spolužáků, kterým z bohů by se chtěli stát. V prvé řadě to byl bůh smíchu, v patách mu byl škodolibý bůh chaosu. Cílem týmu bylo ukázat, že v sobě (a nad sebou) máme řadu nejrůznějších sil, které nás ovlivňují a mohou skrz nás promlouvat.

Tým Do KelU se zaměřil na psychické nemoci. Schizofrenie, hypochondrie, úzkost, poruchy přijmu potravy, sebepoškozování. Demonstrovaly, jak jednotlivé nemoci vypadají, jak se projevují a jak můžeme lidem, kteří jimi trpí, pomoci. Přestože se to zdá těžké, i psychické nemoci je možné přemoct.

Objevitelky z Brna se zeptaly: Kdy jste se naposledy podívali kolem sebe? A co jste viděli? Dívali jste se nahoru? Ve své prezentaci se totiž zabývaly tím, jak se proměnila víra lidí v průběhu dějin. Dříve lidé věřili v přírodní síly, nebo v celé panteony bohů. Ale před 4 tisíci lety začali lidé věřit v jednoho Boha. Pak, před 125 lety, během průmyslové revoluce, měli lidé nad sebou rádiové vlny a postupně začínali věřit ve vědu a pokrok. Díky těmto vlnám mohl vzniknout před 90 lety rozhlas. Před 65 lety pak Sověti vynalezli první moderní satelit. Tohle všechno dalo vzniknout současné, nejmodernější 5G síti. Dříve lidi vedla víra v přírodu a božstva. Kdo, nebo co nás ale vede dnes? Je to víra v Boha, v technologie, nebo v sebe sama?

Z Jihočeského kraje přijel tým Naslepo, který prezentoval o komilizaci – komiksové civilizaci. Zamýšleli jste se totiž někdy nad tím, jak se cítí a co prožívají postavy v komiksech? Pravidla v komilizaci jsou od těch našich velmi odlišná. Negativní myšlenky jsou nebezpečné, protože si je tam každý může přečíst ve vaší bublině. Všechny dveře musejí být otevřené, protože kdybyste klepali, nikdo vás neuslyší. Sprostá slova neexistují, protože nad hlavou se v komilizaci objevují jen hvězdičky a jim podobné symboly. Nevidomí a neslyšící lidé neexistují – existují ale lidé, kteří bubliny nevidí. Velké problémy mívají dyslektici. Diktáty jsou zákeřné – bublina diktující učitelky totiž všechna slova ukáže pravopisně správně. Proto se diktáty v komilizaci nepíšou. No není to ráj? V následné diskusi pak tým obdržel mohutný aplaus, kterým publikum ocenilo to, že děvčata preferují komiksy Marvelu před těmi od DC.

Tým Dva hroši prezentoval o ozonové vrstvě, která se nachází nad každým z nás – obaluje totiž celou planetu. Jejím úkolem je zastavovat nebezpečné UV záření. Současným ekologickým problémem je její ztenčování okolo pólů. V některých místech už hovoříme přímo o ozonových dírách. Ty se ale díky regulaci výroby freonů daří od roku 1982 snižovat. I přesto je potřeba na ztenčování ozonové vrstvy myslet.

CvoHol-ky ze Žilinského kraje se zabývaly hvězdami. Jak těmi nad námi, tak mezi námi – celebritami – a tím, jak nás ovlivňují svou září. Zpěváci, herci, sportovci, možná někdo z naší rodiny, z našich přátel. Ti všichni nás můžou oslňovat. A možná… možná jsme i my sami pro někoho hvězdou. Tým představil rady, jak zářit jako hvězda:
1) Neexistuje jen jedna cesta, proto je důležité hledat tu, která sedí nám.
2) Je potřeba na sobě pracovat.
3) Nebojte se být jiní. I škaredého káčátka si přece každý všiml jako první.
4) Konkurence nejsou nepřátelé. Když se spojíme, naše zář může být mnohem větší.
Tak nezapomeňte zářit.

Posledním týmem, který prezentoval v místnosti A, byli Smartheads z Bratislavy. Představte si, že soused, který bydlí o patro nad vámi, začne v neděli odpoledne vrtat do zdi. Existuje několik přístupů – submisivní, kdy situaci neřešíme, asertivní, kdy trváme nenásilně na svých požadavcích, nebo agresivní, kdy na nich trváme za všech okolností. Asertivita je podle Smartheads tou správnou cestou.

Po kolektivní zpětné vazbě od poroty už nezbylo, než vyhlásit první dva týmy postupující do odpolední části. Staly se jimi týmy Ohnivá jablka a Přírodovědná rada ZŠ Jungmannovy sady. Sláva vítězům, čest poraženým!

Za zmínku stojí i závěrečné slovo poroty. Shrňme ho alespoň stručně – všechny týmy předaly message, všichni dalece překonali očekávání porotců a jestli účastníky dnešního Grandfinále můžeme považovat za naši budoucnost, je to budoucnost opravdu růžová.

Skupina B

Prezentace ve skupině B otevřel tým FauW, který se zabýval fenoménem UFO. Lidé jsou podle nich od přírody velmi zvídaví a UFO je proto pro ně atraktivní. FauW nezapomněli ale ani nad tématem filozoficky polemizovat. Co by se stalo, kdyby mimozemšťané skutečně existovali? Byl by to důvod k radosti, nebo ke strachu? A nepodařilo se nám s nimi už někdy nějakou formu komunikace navázat? Přeci jen, velké procento lidí tomu věří.

 

Holky z Pardubic měly spoustu stížností na svoje sousedy. Tým Měsíčci na hnoji koncept Něčeho nad námi totiž zas tak filosoficky nepojal. Přeci jenom pokud bydlí v bytovce, něco nad nimi být musí, ne? Který typ sousedů je ten nejhorší? Ti hluční? Kuřáci? Milovníci zvířat? Nebo snad takzvaní potápěči, kteří se chovají, jako by chtěli dům schválně vytopit? Jednoduše hrůza.

 

Tým Kaki překvapil faktem, že moderní fyziku a matematiku studovali již starověcí myslitelé. Kruhy na podlaze sice Archiméda od kopí nezachránily, jeho mozek zato ale pomohl v odhalení podvodu “ne tak zlaté” koruny. Nejdůležitějším faktem ale zůstává skutečnost, že po vyslovení slavného “Heureka!” běhal nahý po Římě. Jak jinak, když si vztah objemu kapaliny a tělesa do ní ponořeného uvědomil v římských veřejných lázních.

 

Konšpirátori za námi přijeli až ze Slovenska, konkterétněji z Bratislavy. Skutečně příhodný název, jelikož nám ve své prezentaci ukázali několik zajímavých konspiračních teorií. Mohli bychom žít v Matrixu? A jak do toho všeho zapadají světová náboženství? Nemusíme ale hned přemýšlet v tak “vysokých” konceptech. Stačí se zamyslet - “nad námi” jsou totiž třeba naši rodiče a mentoři. Nebo letadla. Proč to komplikovat, že?

 

Prima Elita si také nezapomněla trochu postěžovat. Řekněte: Kdo z vás má rád pavouky visící nad postelí? Nebo ještě hůř, dupající sousedy? Ještě štěstí, že jedna z holek bydlí v rodinném domě – tam má nad sebou jen ptáky a koruny stromů. Teda, pokud kolem zrovna neproletí stíhačka. Pak už jí zbydou jen ty stromy. A obloha plná neznámých otázek a věcí. Kdo ví, jestli tam nahoře někde nejsou andělé?

 

Většina lidí si pod pojmem Něco nad námi přestaví oblohu, věřící pravděpodobně Boha. Tým Lukáš a Silva ale napadla jiná asociace – svět zvířat. Lidé si podle nich myslí, že jsou nejvyvinutějším organismem na Zemi, ale to úplně není pravda. Co taková kočka nebo pes? Naši domácí mazlíčci mají mnohem lepší smysly než my. A co teprve zvířata, které žijí volně v divočině? Ještě se budeme muset pár stovek tisíc let vyvíjet, abychom se mohli nazvat “nejlepšími”.

 

Tým Jelimáni taky hleděl nahoru, nad sebe. A viděl řadu věcí – střechu, asteroidy, atmosféru, boha, ufony… Ale obsah oblohy nebyl pro tým tím nejdůležitější. Jejich hlavní myšlenkou bylo naše vlastní sebevědomí. Publikum tak bylo donuceno se zamyslet samo nad sebou. Protože pokud nevěříme ve svoji budoucnost, na tom, co je nad námi, ve výsledku vůbec nezáleží.

 

“Existuje nad námi něco nadpřirozeného?” polemizoval tým Chábroptéry. “No… Bůh, ale v toho my nevěříme. Co tedy jiného?” Shodli se, že nás ovlivňují hlavně jiní lidé a my samotní. A jestli Bůh skutečně existuje, pravděpodobně chce, abychom se poučili z vlastních chyb. Musíme hledat vlastní štěstí a plnit vlastní sny, protože místo nás to nikdo jiný neudělá.

 

Prezentaci týmu Čedoše doprovázely krásně kreslené obrázky popisující příběh velké lásky a zlatého prstenu. Ten dal Alex své přítelkyni Bey jako dárek. Byl ale skutečně ze zlata? Pomůže Archimedes! Tedy, pokud znáte jeho telefonní číslo. Bea, ho naštěstí znala a tak se mohla díky Archimedovu zákonu dozvědět, že kolem prstu drahý kov skutečně nosí. Příběh nakonec ale stejně skončil tragédií – ukázalo se totiž, že Alex prsten ukradl své matce. A ta z krádeže milovaného šperku nadšená nebyla.

 

First Aid Kittens z Košic porovnávali rozum a emoce. Co všechno udělat, aby nás emoce kompletně neovládly a i rozum si mohl říci své? Nejdůležitější je si své vlastní emoce uvědomit, identifikovat je a nakonec je zhodnotit. Potom se můžeme vrhnout na jejich kontrolu. Dýchat, relaxovat a usmívat se, při dlouhodobých problémem popřípadě kouknout na film se žádanou atmosférou. A když ani to nepomůže, zacvičit si. Aneb jak tým řekl: “Keď nie si happy, sprav si štyri drepy!”

 

Tým My dvě a Michal mluvil o vynálezech. Ale ne jen o ledajakých - mluvili o těch až hraničně stupidních. Co takhle maska chránící make-up, ve které se pravděpodobně vůbec nedá dýchat? Nebo třeba multifunkční dveře, na kterých si s kamarádem můžete zahrát ping-pong. A když pojedete na rodinný výlet, můžete cestovat šicí multikolem, aby si celá rodina mohla zasportovat, zatímco vám mamka konečně zašije tu díru v kalhotech. Ale to nejdůležitější ve vašem batohu bude rozhodně kapesní skládací most.

 

Posledním týmem dopolední části byly Dvě krysy a Eda. Druhů náboženství máme skutečně hodně. Někteří lidé věří v živly, někteří věří v bohy s lidskou podobou. Studenti nám různé typy náboženství ukázali, představili jeho vývoj, rozložení a podíly v populaci. Ale jak to máme dneska? Cesty do vesmíru hodně věcí v moderní společnosti změnily. Dnes už je na světě i vysoký podíl ateistů.

 

Následného vyhlášení se ujali Lenka Hronová a Marek Hrkal. S tváří plného nadšení vyhlásili dva týmy postupující do odpolední části – těmi byli tým First Aid Kittens a tým Kaki.

Skupina C

Jako první se ve skupině C představil tým AVDP z Chebu, který se na téma Něco nad námi podíval hned ze tří pohledů – obyčejného člověka, dále církve a nakonec astronauta. Popsali, kdo jsou to ufologové, ale i rozdíly mezi různými náboženstvími. Dále jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o vzdálenosti od stropu až po hvězdy – včetně toho, kdo ve vesmíru pracuje a co se tam dělá. Vše uzavřeli myšlenkou, že bychom si měli ověřovat konspirační teorie a nevěřit všemu na internetu.

 

Následoval tým Překupníků vědomostí, kteří přijeli z České Lípy. Připravili si prezentaci na téma Heuréka a mluvili o posmrtném životě. Publiku představili koloběh duší dobrého člověka a špatného člověka. Dobré duše podle nich jdou po smrti do odpočívárny, kde naberou sílu před tím, než se znovu narodí. Naopak ty špatné se po smrti vracejí zpět na zem, kde se mají svými činy napravit. Pak se stanou dobrými dušemi. A ty opravdu dobré duše se vrátí do “továrny”, kde projdou resetem. Slyšeli jste už o lidech, kteří si pamatují své předchozí životy? Překupníci vědí, proč tomu tak je – jejich duše zatím neprošly resetem. A hlavní myšlenka? Život je krátký a každý z nás má své poslání. Naším úkolem je ho naplnit.

 

Něco nad námi jsou podle týmu Lara z Olomouce hory. A taky láska k nim. Ve své prezentaci holky vyprávěly příběh českého horolezce Radka Jaroše. Ten ukázal ohromné odhodlání, když ho ani ztráta jedenácti článků prstů kvůli omrzlinám od horolezectví neodradila. Když nejde o život, jde o h…, říkává. Cílem prezentace bylo ukázat kouzlo hor a inspiraci, kterou Radek Jaroš děvčatům dává.

 

Poté jsme měli možnost sledovat tým Mikroorganismy z ostravského WiGymu. Připravili si prezentaci o kontaktní čočkách, brýlých a rozdílech mezi nimi. Součástí prezentace byl průzkum o tom, jaká jsou negativa brýlí – padají, nebo se zamlžují. Řešení? Kontaktní čočky! Ty se původně vyráběly ze skla, ale Otto Wichterle je začal vyrábět z hydrogelového silikonu na čočkostroji z merkuru. Mikroorganismy krásně propojily prezentaci se svojí školou, která je pojmenována právě po Ottu Wichterlovi.

 

Další, kdo se chopil prezentéru, byl tým Trio, který přijel ze Slavkova u Brna. Připravil si prezentaci o typech sousedů v paneláku. Publikum se tak seznámilo s členy FBI, které nesmírně zajímá, co se děje v ostatních bytech, s Italy, v jejichž domácnosti denně lítají talíře, s pařmeny nebo třeba šerify, kteří se považují za ty nejdůležitější nájemníky.

Trio uspořádalo ve třídě průzkum, co z toho lidem u sousedů nejvíce vadí. Výsledky nepřekvapí – jsou to hlavně dupání, opravy bytu nebo neposedné děti. Trio svou prezentaci zakončilo zásadami, jak být dobrým sousedem.Připravily si i zásady toho, jak být dobrým sousedem – buďme ohleduplní, uklízejme po svých mazlíčcích, pomáhejme si a zdravme se. Hlavní myšlenka je jasná – respektujme se, nebuďme na sebe zlí a buďme dobří sousedé.

 

Tým Kecálkové z Horažďovic polemizoval o tom, jakou roli v našich životech hrají kočky. Dost bylo filosofování o Bohu a mimozemšťanech. Co když žijeme uvnitř obrovské kočky? Co když kočky vládnou vesmíru? Všichni dobře víme, že ovládají gravitaci – dopadnou přece vždy na všechny čtyři (a to i s namazaným krajícem chleba na zádech). Mají nad lidmi moc – v Egyptě byly uctívány jako bohové. Jedna indická bohyně dokonce na kočce i jezdila. Ptáte se na ústřední motiv prezentace? Je jím jednoduchá otázka: “Potřebuje víra důkazy?”

 

Tým Planta z Bratislavy prezentoval o skleníkovém efektu, jevu, který probíhá nad každým z nás. Publiku vysvětlil, že slouží k uchovávání stálé teploty na Zemi. Není to ale celé růžové – produkce takzvaných skleníkových plynů (a hlavně oxidu uhličitého) způsobuje, že se na Zemi mění klima. Slyšeli jste o tání ledovců? Reálně nám hrozí, že zanedlouho se velká část pevniny ocitne pod mořskou hladinou. A my bychom měli jednat. Ale jak? Změnu nemůžeme udělat ze dne na den, vše se děje postupně. V prvé řadě si musíme vůbec uvědomit, že je to problém. Cestou může být používat MHD, chodit pěšky nebo jezdit na kole. Nekupovat věci, které nepotřebujeme, a nepodporovat tvorbu zbytečného odpadu. Globální změny klimatu jsou problém a my bychom pro planetu měli začít něco dělat, než bude úplně pozdě.

 

Jako další se představil tým Větráci s prezentací o štěstím ve sportu. Štěstí je křehké a pomíjivé, stejně jako sport samotný. Štěstí ve sportu je ovlivněno několika faktory – do jaké rodiny se člověk narodí, v jakém státě, jaké má finanční prostředky. Jsou sporty, ve kterých je štěstí už jen je ve zdraví přežít. Štěstí má spoustu podob – vylosování soupeře, povětrnostní podmínky, dotyk sítě v tenisu (známý též jako “prase”), out, teč, štěstí při losu koní v moderním pětiboji. Sportovci mají celou řadu talismanů – jmenujme třeba knírek Evy Samkové, pušku s jednorožci Markéty Davidové, nebo vítězné ponožky Sereny Williams. Větráci publiku také přiblížili pověry v různých sportovních odvětvích – hokejky křížem, dvouciferné dresy fotbalistů, drobné v kapse u golfistů. Závěrem už jen dodali, že štěstí není všechno, a přeje připraveným. Tak se při svém příštím sportovním výkonu dobře připravte.

 

Převyšoval Vás někdy někdo? Touto otázkou začal svou prezentaci tým Manna. Mohl to být strom, budova, váš nadřízený, vesmír… Co je to vesmír? Fascinující nebezpečno. Propojenost mezi služebníkem a pánem. Bůh. Proč lidé věří v Boha? Aby pochopili sebe, došli k seberealizaci, k vysvětlení jevů, kterým sami nerozumí. Cílem prezentace bylo poukázat a uvědomit si, že někdo nad námi je a že je jen na nás, zda si to uvědomíme a přijmeme to.

 

Tým Limited Edition z Košic prezentoval o přátelství, které nás převyšuje a je něčím nad námi. 32% mladistvých se podle nich potýká se samotou. Jaké je řešení? Neudržujme umělá přátelství. Svůj telefon bychom si neměli s sebou furt všude brát. 58% dětí se totiž setkává se svými kamarády online a to jejich vztahy oslabuje. Cílem prezentace bylo předat myšlenku, že jeden opravdový přítel vydá za sto “digitálních”.

 

Duha byla tématem týmu Agapé z Prahy. Co je to duha a jak vzniká? Je to optický klam, při kterém molekuly vody lámou světlo na jednotlivé barvy spektra. Různé kultury ji vnímají různě – v Irsku na jejím konci najdete leprikóna s kotlíkem zlata, nordická mytologie ji zase považuje za most bohů, v křesťanství je symbolem smlouvy s Bohem. Od roku 1978 je symbolem komunity LGBTQIA+, a to právě pro symboliku širokého spektra. Cílem prezentace bylo ukázat, že i tak jednoduchý symbol může mít řadu významů a výkladů.

 

V neposlední řadě se před publikum postavil tým Jing Jang ze Vsetína, který se zabýval otázkou “Co je to Heuréka?” Většina lidí si totiž pod pojmem heuréka představí obchod, srovnávač cen, nebo obecně objev. Archimedes byl podle Jing Jang chudák strejda a ještě k tomu nahý. Poučení je jednoduché – lezte do vany, možná taky přijdete na nějaký objev stejně jako Archimedes.

 

Po zpětné vazbě a závěrečném slově poslala do odpolední části porota týmy Mikroorganismy a JingJang.

Odpoledne

Šest nejlepších týmů se po 70minutové přípravě přesunulo do Kongresového centra, kde na ně čekalo publikum složené převážně z ostatních týmů. Jejich členové se v mezičase bavili impro prezentacemi – několik odvážlivců se postavilo před projektor a prezentovalo za doprovodu automatické prezentace náhodných slajdů. V pitchi investorům nám tak bylo představeno auto, do kterého vleze celý orchestr, dozvěděli jsme se, proč bychom na líbánkách měli darovat krev, nebo že práce na železnici je fakt boží. Opravdu.

Po představení průběhu odpolední části a celé poroty začal se svou prezentací slovenský tým First aid kittens. Názornou ukázkou kopírování v módním průmyslu nám tým představil problematiku Copycat cuture. Napodobování cizích triček se však dá jednoduše vyhnout, a to například recyklací starších, unikátních designů. Není tedy nutné, aby unikátní a na praní náročná trička musel někdo přeprodávat. Za své originální pojetí a skvělou práci s málem, které měli, si zasloužili první místo a tedy absolutní vítězství v kategorii základních škol.

 

Obsah na sociálních sítích sice není originální, ale to ani sítě samotné. Tým Mikroorganismy nám odhalil, že například funkce InstaStories je v podstatě pokus o napodobení principů Snapchatu. Ani módní velikáni však nejsou bez chyby. Je přeci mnohem jednodušší napodobit již úspěšný design, než se pokoušet prosadit s něčím nevyzkoušeným. Velcí zahraniční i místní interpreti čas od času aplikují stejné praktiky. Internet zároveň otevřel dveře hromadnému porušování autorských práv, které vnímá mladá generace předně skrz memes. Pokrytím velice širokého spektra témat se probojovali až na 4. místo.

 

„V dnešní době již není nic originální.“ Tímto odvážným tvrzením otevřely slečny z týmu Jing Jang svou prezentaci. Neváhaly poukázat ani na problémy s rasismem, diskriminací a nemístnými předsudky. Jako důvod nárůstu těchto nepříjemností označili internet. Tedy konkrétně ten typ lidí na internetu, který raději jen kritizuje, než aby podporoval. Kvůli internetu tak roste viditelnost a množství špatných lidí a ti dobří jsou méně na očích. Problémem jsou i sociální sítě, které naneštěstí slouží i jako prostředek pro kyberšikanu, která může vést až k sebevraždě. Se svou prezentací se duo umístilo na 6. místě.

 

Prezentace Ohnivých jablek začala vcelku ztuha. Ale jakmile se rozmluvili o sociálních sítích, přišli s poutavou myšlenkou. Stát se milionářem je sen snad každého z nás, bohužel se ale spousta lidí vydává cestou kopírování taktik milionářů, namísto přicházení s unikátními nápady. I přes náročnou přípravu završil tým svou prezentaci skvělou myšlenkou. Nekopírujte ostatní a vyslechněte si názor každého bez předsudků. Se složitým tématem se ale zvládl poprat a skončil na 5. místě.

 

Tým Přírodovědná rada ZŠ Jungmannovy sady sice moderátorům trochu zamotal jazyk, ale vytasil se prezentací zaměřenou na autorská práva a jejich porušování. Svou otázkou do publika „Stahovali jste někdy filmy z Ulož.to?“ názorně ukázali, že pirátství se někdy dopustil téměř každý. Takové krádeže připravují tvůrce o nemalé množství peněz. Celým přednesem se snažili publikum odradit od plagiátorství a krádeží duševního vlastnictví. Skončili s výzvou pro diváky, aby šli domů ke svým počítačům a zamysleli se nad tím, co vše na nich je kradený obsah. Jen o chloupek týmu s nejsložitějším názvem uniklo první místo a skončili na druhém.

 

I tým KaKi přišel s troufalým tvrzením. „Sociální sítě jsou zlo. Proč?“ Slečny nám představily důvody jako nedostatek spánku, málo času pro kreativitu nebo šíření dezinformací. Obzvláště se pak zaměřily na influencery, kteří mají na jejich sledující špatný vliv. Ten může vést až k ublížením na zdraví. Přitom jde influencerům jen o co největší množství sledujících a o peníze. Zkuste trávit více času s lidmi okolo vás. Budujte si vlastní značku, která nebude jen napodobeninou té cizí, ať na ni můžete být hrdí. Za takovou myšlenku si KaKi zasloužily třetí místo na stupni vítězů.

 

Všem zúčastněným děkujeme a těšíme se třeba na Víkendech s Prezentiádou, Noci v Deloitte, nebo na příštím ročníku!



1. místo First aid kittens (Gymn. sv. T. Akvinského, Košice-Staré Mesto) ve složení: Emília Šterbáková, Lucia Šebová, Bernard Seifert
2. místo Přírodovědná rada ZŠ Jungmannovy sady (Základní škola Jungmannovy sady, Mělník) ve složení: Nela Štruplová, Boris Drápal, Tereza Techlovská
3. místo tým KaKi (Gymnázium, České Budějovice) ve složení: Kristýna Koptíková, Karolína Slabová