Shinigami životem nemarní a z Ostravy se probojovali až do finále

Kvůli technickým potížím se nám první tým, (sebe)DESTRUKCE, představil polo-online. Holky nám představily jejich nápad na reformu humanitních předmětů. Studentky byly velice frustrované jednak absencí moderních dějin v osnovách dějepisného učiva a také (ne)informovaností o “tabu” tématech v občanské výchově.

Tým Běžci sice přímo celou reformu nenavrhl, zato ale holky přišly se svými vlastními nápady a tipy, které by ve výuce velmi ocenily. Více volnosti a praktičnosti, žádné hodiny chemie suplované tělocvikářem. Do výuky by chtěly zapracovat i samostudium, jakožto formu seberozvoje. A samozřejmě by nesměla chybět finanční odměna za vyznamenání.

Prozatím celé ženské zastoupení podtrhl i další tým TRIA. Jejich ekologicky založené 11. přikázání se zaměřuje na ochranu planety. Vyjádřily svůj nesouhlas se znečištěným ovzduším, klimatickými změnami nebo třeba vymíráním živočichů. “Budeš opatrovat zemi, kterou ti já, Tvůj Bůh, dávám, aby ti byla rájem.”

3F si svůj název zvolili pro jednoduchý důvod – jejich příjmení mají stejná počáteční písmenka. Předvedli spoustu zajímavých nápadů na vylepšení výuky na školách. Apel na práci v týmech nebo třeba větší zapojení moderních technologií. Ale nejdůležitější je podle nich možnost workshopů a různých kurzů, aby se studenti mohli naučit praktickým zkušenostem.

Holky z naší školy kladly důraz na pocit bezpečí. Studentům se nebude učit zrovna dobře, pokud budou neustále ve stresu. Požadovaly větší zapojení do výuky, více aktivit, praxe a přednášek. Komunikace je dle nich však základním kamenem celého školství. Takže větší kontakt studentů s lidmi okolo nich, jednak s učiteli, jednak například s rodilými mluvčími.

TůKok prezentaci na téma “Jak bych učil já” pojal trochu jinak. Obeznámil nás, jak školní systém České republiky vlastně funguje a jak jej vnímají samotní studenti. Odpověď byla jednoduchá – negativně. Mladiství nemají dostatek spánku a peněz, v matematických vzorečcích nevidí smysl. A k vyšší motivaci je toto vše potřeba změnit.

3B Cestovka školu vnímá jako vězení, a to je špatně, velmi špatně. Řídí se Komenským a jeho školou hrou – škola by měla působit jako hřiště. Svůj čas chtějí trávit efektivně a prakticky, chtějí mít více možností. Navrhli nám systém blokové výuky - jeden den by byl jazykový, druhý třeba přírodovědný. Ale nejdůležitější byl dle nich pozitivní vztah s učitelem.

Jak vnímají studenti učitele? Negativně? Zastarale? Jak by měl správný učitel vlastně vypadat? Tým Toust provedl zajímavý průzkum. Měl by mít rád děti, být empatický a přátelský. Ale jak by měl učit? Odpověď je velmi jednoduchá – hrou a skupinovou prací. Stop nudě! Stop stereotypům! Risk je přeci zisk. A někdo pro změnu riskovat musí.

“Slova tvá jest svobodna budou”, tak zněl název prezentace na 11. přikázání týmu Strana nebývalého pokroku v mezích zákona. Kluci kritizovali absolutistické režimy po celé zemi i pár politiků naší republiky. Avšak pravdou je, že svoboda slova nepřináší jen benefity. Kdo by chtěl po svém státě nechat běhat nacisty? Svoboda slova má nakonec přeci jen své meze.

Čestné ženy nám samotnou koncepci desatera zblízka přestavily. Kde se vzaly? Ví lidé, kolik jich je? A co by ostatní přidali? Nezapomněly se ale také podívat i do terénu. Nakonec ale společně došly k závěru, že jedenácté přikázání není třeba. Pokud se k sobě lidé budou chovat hezky a nebudou brát svatá pravidla do extrému, deset jich naprosto stačí.

Kluci z týmu Shinigami byli namotivovaní nám sdělit své přidané přikázání - “Život nepromarníš”. Všichni nějak mrhají svým časem, ale některé věci jej pálí víc než ostatní. Sociální sítě nebo například prokrastinace. Nevyužití je přece hřích. A každý člověk byl si měl uvědomit, že jeho čas na tomto světě je omezený a využít jej naplno.

Strikers poukázal na výrazný problém školství. To od dob Marie Terezie neprošlo žádnou výraznou změnou a většina pedagogů jim moc nakloněná není. Chtějí cílit na princip spíše než na teorii, na zaujetí než na paměť. Rozdělit výuku spíše podle různých učících stylů a vytěžit tak z učiva maximum. A co takhle hodnocení? To nejlépe sdělovat předem.

Tým KA(J)NÁRCI si vzal příklad ze starého dobrého Honzy Komenského a hravou a filozofickou formou nám vysvětlil svoje nápady na reformy českého školství. Podle nich je to hlavně o našem vlastním vývoji a o hledání nových možností. Protože pokud si my sami nevydláždíme cestu k našim snům, kdo to za nás udělá?

A také poslední tým, Sokrati, měl s dnešním školstvím vlastní problémy. Podle nich v životě nezaujmeme naší znalostí kyselin a Newtonových zákonů, ale naším charismatem. Workshopy na prezentační dovednosti by tak byly vítanou změnou. A co takhle týmová práce? Přítomnost dezinformací? Tyto důležité znalosti by v nás měli šlechtit právě pedagogové.

Prezentace byly u konce a zbývalo jen vyhlášení výsledků. Porota se odebrala prodiskutovat své úsudky a po čtyřicetiminutové pauze bylo rozhodnuto. Na třetím místě se umístil tým Sokrati a získal tak například hrací karty nebo vstupenky do galerie Plato. Na místě druhém se umístil tým KA(J)NÁRCI, kteří svými sladěnými outfity skutečně zaujal. Získal tak ceny v podobě sluchátek a tříměsíčního poukazu pro jízdu na rekolech. A zbývalo jen místo první rezervované pro tým, o kterém si porota myslela, že podal výkon nejlepší. To připadlo týmu Shinigami a jejich prezentaci na přikázání “Život nepromarníš”. Kluci tak navrch již zmíněných cen získali i voucher pro únikovou hru The Chamber.