) Jak jsme měly s Prezentiádou větší match než 2 hrdličky na Tinderu. - Prezentiáda Trainee mode

Jak jsme měly s Prezentiádou větší match než 2 hrdličky na Tinderu.

20.03.2021 | Jana Vítová | Interview

Anežka Štulíková a Jitka Gregorová, jak ony sami o sobě řekly, nejvěrnější účastnice Prezentiády. Teď už jsou to vysokoškolačky a ambasadorky Prezentiády. Jak jim soutěž přirostla k srdci, co se jim za ty roky povedlo, ale i nepovedlo si přečtěte v jejich článku.

„Zapomněla jsem si boty…“ aaa, maloměšťačky přijely na (velko)vesnici s image vánočního stromku. Šalina (žádná tramvaj, na to bacha) se rozjíždí směr Výstaviště. Serepetičky (zavazadla a jiné srandy) si odložily na pokoj v pětihvězdičkovém grandhotelu pro studenty s umyvadlem zrzavějším než vlasy jedné z účastnic. Konečně mohla být tedy zahájena mise „sežeň baleríny do stovky před pátečním grandfinále“. Cestou do místního tuzexu se již zmíněné maloměšťačky úplnou náhodou ocitly v Minotaurově bludišti, Brňáci tomu prý říkají hlavní nádraží, a je dost možné, že v něm bloudí do dnes (samozřejmě to nebylo způsobeno tím, že by ženy měly nulový orientační smysl). 

Možná vám vrtá hlavou, kdo jsou tyto inteligentní a bystré dívky. Velevážená poroto, ctihodné publikum, dovolte mi, abych vám představila náš #TEAM. Po mé pravici stojí Barča (ta nejzodpovědnější a vrchní grafička a přepínačka prezentací), nalevo ode mě stojí Anežka (nejstarší dítě výpravy a lingvista týmu) a já jsem Jíťa (benjamínek a záchranář komunikačních faux pass). Největší faux pass by však bylo, kdybychom zde nezmínily naší skvělou mentorku, hrdinku, zkrátka naši nejlepší pančelku Kumpertovou. Ta nás vždy zásobila jídlem a dobrými nápady. Dnešním tématem nebude nic jiného než to, jak jsme měly s Prezentiádou větší match než 2 hrdličky na Tinderu.

Naše první rande s Prezentiádou proběhlo již v roce 2016, kdy jsme chodily do deváté třídy. Od té doby jsme jí zůstaly věrné tak jako žádné jiné soutěži. Ačkoliv je to k nevíře, tak už tenkrát jsme svým šarmem a smyslem pro humor Prezentiádu okouzlily natolik, že nám ona na oplátku umožnila jet na velkolepé Grandfinále do Brna. Ne jednou, ale rovnou třikrát. A jak se nám na oněch zmíněných grandfinále dařilo? Nalijme si čistého vína, i takové ostřílené prezentující zastihl nespočet fuckupů. Cizímu neštěstí se směje nejlépe, proto se o ně s vámi dnes podělíme… výjimečně!

I přes to, že se grandfinále běžně koná v dubnu, tak může soutěžící překvapit i něco tak neočekávaného, jako je rýma. A co děláte, když máte rýmu na grandfinále Prezentiády? Čucháte k rýmovníku jak zběsilí, cucáte bylinkové větrové bonbony a strkáte si kapesníky do podprsenky, protože bohužel ani v dnešní době nemá většina šatů kapsy. Proto myslete na teplo svých nohou, nenoste holé kotníky, protože ono se to jen tváří, že je teplo, ale není!

Kostlivcem ve skříni každého soutěžícího je tvůrčí krize. Věřte nebo ne, ale i nám se po letech zkušeností nevyhnula a musely jsme tak řešit problémy typu, co na téma Zakázané pokušení máme k čertu vymyslet a jestli pozadí prezentace bude krvavě rudé nebo spíše bordó. Avšak brzy se jí u nás přestalo líbit a opustila nás (snad neodešla terorizovat jiný tým) a my byly schopné dokončit prezentaci během tří hodin i přes to, že jsme mohly využít celých deset hodin, které byly pro tvorbu prezentací vyhrazeny. Raději jsme tento čas věnovaly životně důležitým věcem – Přátelům, nákupům a jídlu. Nebyly bychom to my, kdybychom nezačaly zmatkovat a nevytvořily si chaos v tom, jestli bylo naším tématem Zakázané pokušení nebo Zakázané uvolnění. Kopírování tohoto postupu pouze na vlastní nebezpečí!

Během let nás samozřejmě potkalo fuckupů asi tak tisíckrát víc (chtěly jsme na zastávku Pisárky, ale Pisoárky zněly více exoticky, naše pančelka zažila větší dobrodružství než na safari ve Dvoře Králové, protože společnost mravenců vám jen tak něco nenabídne a samozřejmě nejlepší ze všeho bylo hodinu tipovat heslo k účtu na Prezi – doporučujeme), ale věřte nevěřte, všechno jde snáz, když vám někdo kryje záda. Od roku 2015 prošel nejen náš tým, ale i samotné prezentace rozhodně patrnou evolucí. Nezkrásněly jsme jen my, ale i náš projev, řeč těla, originalita, vtip a celkový vizuál. Všechny naše prezentace nehledě na to, zda nám bylo 15 nebo 18 měly něco společného. Zakládaly jsme si na osobitosti, originalitě a byly jsme vypravěčkami či otravnými prodejci, které můžete vídat na kanálech s teleshoppingem (Horst je oproti nám amatér), jelikož vyprávění příběhů a nabízení brožur je naším love language, v tom jsme se vždy cítily nejlépe. Máme pro vás malý tip: nikdy, NIKDY, nedávejte do prezentací vaše telefonní číslo (ano, budou se vám všichni pokoušet dovolat, ano, mluvíme z vlastní zkušenosti). 

Prezentiáda se stala nedílnou součástí našich životů a symbolem jara, protože jaro = duben = Prezentiáda. Díky ní jsme se osmělily, vystoupily z komfortní zóny, jelikož prezentování před přeplněnou aulou chce notnou dávku odvahy, zjistily, jak kdo z nás jedná ve stresu, kdo je v čem lepší, zlepšily jsme se v tvorbě prezentací, posunuly jsme své soft skills na vyšší úroveň a v neposlední řadě se dozvěděly, že na nápadu a originalitě záleží, nehledě na to, jak se to může zdát šílené, protože venku je jistě někdo, kdo váš nápad ocení.

Nepochybuji o tom, že jste jistě četli nespočet tipů a triků, ale dovolte, abychom vám z pozice bývalých soutěžících naservírovaly pár OSVĚDČENÝCH tipů. Buďte sví, pokuste se, aby byl váš tým sladěn nejen po stránce soft skills, ale také po stránce vizuální (stejně barevné šaty/košile, stejný doplněk – my vždy vsadily na mašli, aby nás našli), rozdělte si úkoly, každý by měl vědět, za co zodpovídá, ale mluvte spolu. I z toho nejprimitivnějšího nápadu můžete společně vytvořit hlavní point vaší prezentace. Nepanikařte! (My samozřejmě nikdy neplašily, netrénovaly projev do půl druhé hodiny ranní a nevymýšlely schizofrenní scénáře, že nám záhadně zmizí naše miminko – prezentace.) Tréma je nevyzpytatelná a občas se může stát, že se někdo z týmu přeřekne (například, že kachna nekachní, ale káchá – čau Báro), nebo že někomu vypadne to, co má říct. Nebojte se mu do toho vstoupit, doplnit ho a zachraňte svůj tým před nekonečným a dusivým tichem. A za nás nejdůležitější tip ze všech – pište si všechno, co vás napadne. Možná si myslíte, že vaše mozkové závity jsou ještě mladé a udrží myšlenku. Ano, taky jsme si to myslely a šeredně jsme se pletly, takže jsme kvůli tomu přišly o spoustu skvělých nápadů, které už nikdy nespatří světlo světa. Víte, jak poznáte, že jsou tipy opravdu OSVĚDČENÉ? Díky nim jsme se jednou staly vicemistryněmi a další rok dokonce šampionkami. Tohle zavání samochválou, takže kdybyste náhodu něco ucítili, tak to se holky z #TEAMu zase jen chválí.

Doufáme, že vás náš článek inspiruje k tomu stát se součástí Prezentiády. Zaručujeme vám spoustu kroků z komfortní zóny, nalezení vlastního stylu a také kvalitně strávený čas něčím, co dává smysl (ano, i sledování Přátel s přáteli po tvorbě prezentace je kvalitně strávený čas!). 

Možná si říkáte, jak to nakonec dopadlo s misí „sežeň baleríny do stovky před pátečním grandfinále“. Inu, sehnaly jsme, ale málem jsme si vysloužily želízka, protože jsme nakupovaly po zavírací době. Nabízí se otázka: opravdu jsme šly na vyhlášení výsledků v balerínách? Ano, nešly, protože autobus nepočká a už jste někdy dobíhali autobus s image vánočního stromku, a ještě k tomu v balerínách? Jestli ne, i tuto možnost vám Prezentiáda nabídne…

Pro více tipů a triků volejte … (my už jsme se poučily, číslo nebude. A co vy?)

Nejvěrnější soutěžící 

Anežka Štulíková, Jitka Gregorová