T&T - Neverbální komunikace

15.03.2017 | Petra Plachá | Tipy a triky

Když máte připravenou prezentaci, není až takový problém naučit se nazpaměť její obsah, mnohem těžší je zvládnout ji poutavě přednést. S tím vám pomůže neverbální komunikace, která je však často přehlížena a vůbec si ji neuvědomujeme. O to důležitější je se na ni soustředit a trénovat ji.

Co si vůbec představit pod pojmem neverbální komunikace? Je to řeč těla, jednoduše vše to, co sdělujeme našim posluchačům jinak, než významem našich slov. Patří sem tedy náš výraz v obličeji, oční kontakt, postoj, vzdálenost od posluchače, jakou pozici zaujímáme, gesta našich rukou, ale také jak hlasitě a jak rychle mluvíme nebo jaký máme tón a barvu hlasu. Neverbální projev každého z nás je jiný a mnohé o nás vypovídá, ale na co se tady zaměřit?

Hlas je jednou z nejdůležitějších částí neverbální komunikace. Způsob mluvení byste měli přizpůsobit počtu lidí, pro které přednášíte, velikosti místnosti i tématu, o kterém je řeč. Hlasitost by měla dostačovat k tomu, aby dobře slyšel i divák v poslední řadě. S tím souvisí i artikulace. Díky ní vám bude dobře rozumět, a tak na to myslete, před prezentací se klidně nebojte trochu rozcvičit a rozmluvit.

Pro tón hlasu má každý jazyk svá pravidla, která by se měla pro příjemný projev dodržovat. Důraz na první slabiku, klesnout hlasem na konci vět pro oddělení nebo naopak otázky vytáhnout do výšky, to vše určitě dobře znáte. Pozor si dejte i na rychlost a rytmus vaší řeči. Stejně tak jako monotónní proslov, od pozornosti odradí i pokud budete neustále střídat tempo řeči.

Jestliže chcete něco zdůraznit, zpomalení či zrychlení řeči, zvýšení nebo snížení hlasitosti i menší odmlka pomůžou upoutat. Určitě se naučte pracovat s tak mocným nástrojem, jakým je váš hlas.

Komunikace s publikem diváky přesvědčí, že oni jsou ti, kteří vás zajímají, ti, kterým jste přišli přednášet. Právě tato část je klíčem k udržení pozornosti. Postavte se tak, aby vás všichni posluchači dobře viděli. Během prezentace se můžete různě natáčet a pracovat s prostorem, nikdy se ale k publiku neotáčejte zády. Soustřeďte se také na to, kam se díváte, nezapomeňte udržovat oční kontakt s porotou a diváky. Například v místnosti, kde je hodně lidí, si prostor můžete rozdělit do několika zón a pohledy do jednotlivých částí střídat.

Gesta odhalují vaše skutečné názory, zkušenému pozorovateli toho o vás prozradí mnoho. Přirozeně zaujímáme různé pozice a držení těla, což je v pořádku, ale pokud jdete přednášet, měli byste zaujmout postoj tak, aby nebyl útočný, ani obranný. Zkříženýma rukama se bráníte, naopak ukazováním nebo prudkými pohyby stavíte do nepříjemné pozice diváky. Měli byste tedy zaujmout neutrální, přátelskou pozici. Na druhou stranu, s ohnutými zády a s rukama v kapsách budete působit, že vás prezentace vůbec nezajímá.

Vaším cílem by tedy mělo být působit otevřeně, vstřícně a uvolněně. Neměli byste stát bez hnutí, ale zároveň nedělat žádná přehnaná gesta. Obecně platí, že ideální pozicí pro držení rukou je úroveň pasu, u gesta byste měli využít ruce od loktů po dlaň a nepřekračovat úroveň hlavy. Jestli si vaší gestikulací nejste jisti, pomůžou vám kartičky nebo desky s poznámkami, které můžete držet.

Když už víte, na co se zaměřit, není těžké se neverbální zlozvyky odnaučit. Zkuste svou prezentaci někomu předvést, nebo se natočte na kameru. Zjistíte, co děláte špatně a v čem by se dalo zlepšit. Stačí trocha tréninku a řeč těla bude hrát ve váš prospěch.