Čas roztáhnout křídla!

Jaké je to být koordinátorem Prezentiády? Zeptali jsme se hlavního koordinátora soutěže Milana Knappa

Milan Knapp bydlí v Praze, studuje Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, rád vaří, miluje cestování a hraje fotbal. Ale mezi jeho zájmy patří ještě jeden netradiční koníček. Už dva roky se angažuje v Student Cyber Games a letos je hlavním koordinátorem soutěže Prezentiáda 2018. Jaké novinky plánuje do budoucna a co by poradil finalistům?

Na projektech spolku Student Cyber Games se podílíš už nějakou dobu, prozradíš nám, jak si začínal a jaká je tvá historie s Prezentiádou?

S Prezentiádou jsem začal před dvěma lety, když jsem byl jako moderátor na svojí první akci s SCG a to na krajském kole v Praze. Potom jsem se přijel podívat na finále, kde mě hrozně nadchlo, jak Prezentiáda probíhá a jak se snaží rozvíjet schopnosti studentů. A více méně díky tomu jsem pak v SCG zůstal a pokračoval.

Jak často ty sám prezentuješ?

Prezentuji v podstatě neustále. Prezentování není jen to, že stojíš před spoustou lidí se svou prezentací, ale i prezentace svého názoru během debat s kamarády nebo ve škole. Určitá forma prezentování je i součástí mé práce, protože pracuji jako průvodce.

Myslíš si, že je v dnešní době důležité ovládat tyto schopnosti?

Myslím, že je to ohromně důležité. Může to rozhodnout třeba o tom, jestli získáš práci nebo jestli tě vyberou na nějaký zajímavý projekt, protože většinou je zájemců hned několik. A odlišují je právě detaily jako to, jak umí vystupovat a jak se umí prezentovat.

Jaká jsou podle tebe nejčastější chyby v prezentování?

Podle mě je to to, když lidé nevěří tomu, co říkají. Nepůsobí pak přesvědčivě a jsou z toho nervózní. Měli by prezentování brát jako něco automatického. A ať prezentují cokoli, tak k tomu přistupovat vážně.

Jak si s Prezentiádou 2018 spokojený, daří se vše podle plánů?

S letošním ročníkem jsem spokojený. Všechno šlape, jak má. Úspěšně jsme zvládli přípravy, následně i krajská kola. Nyní už děláme všechno proto, aby se stejně vydařilo i finále. Podle plánu samozřejmě ne všechno vyšlo. Chtěl jsem například uspořádat více workshopů, což se nakonec nepodařilo.

A jak hodnotíš letošní úroveň prezentací v porovnání s předchozími ročníky?

V porovnání s dřívějšími lety se prezentace zlepšily přímo neuvěřitelně. Myslím si, že se to opravdu vyrovnává a pro porotce je velmi těžké vybrat nejlepšího. O vítězi rozhodují i ty nejmenší drobnosti. Doufám, že to tak bude pokračovat i dál, aby se úroveň celkově zlepšovala.

Jako koordinátor máš dost práce s organizací soutěže. Přesto sis našel čas a byl ses podívat v Praze na jednom krajském kole. Nechybí ti trochu pořádání turnajů?

Musím se přiznat, že mi docela chybí. Protože na turnajích je hrozná sranda a hlavně člověk přímo vidí tu odměnu, že zařídí turnaj, domluví porotu a pak přijde, zorganizuje si to a může vidět všechny ty super prezentace. Takže v tomhle mi to trochu chybí, ale protože jsem na tom turnaji byl zároveň jako porotce, tak jsem si to vcelku vynahradil.

Grandfinále letošního ročníku je už za pár dní. Čekají na soutěžící nějaké změny?

Oproti loňsku příliš výrazné změny nebudou. Pro ty, co už finále znají, proběhne velmi podobně. Ale na co by si určitě měli dát všichni pozor, je délka prezentací, která je oproti krajským kolům kratší a měli by se zaměřit na to, aby dokázali zaujmout a pokusili se vymyslet originální téma a jedinečné zpracování prezentace.

Jako koordinátor máš hlavní slovo při vybírání Divoké karty. Proč jste letos vybrali právě tým Dámičky a tým Acoc Aloc?

Začněme týmem na základkách. Dámičky jsme vybrali, protože nás velmi zaujala jejich prezentace. A to tématem i zpracováním. Také na svůj věk působili neuvěřitelně zkušeně. Bylo vidět, že neprezentují poprvé, a že už mají zkušenosti z Prezentiády i odjinud.

Co se týče týmu Acoc Aloc, měli jsme doporučení od koordinátora Pardubického kraje, že by to určitě stálo za zvážení. A když jsme vybírali ze všech nominací, zaujali nás nejvíce právě tím, jak k tématu přistoupili a že ho pojali velmi originálně.

Koordinovat projekt je často velmi náročné, co ti to ale přineslo, co sis nejvíc užil a co nového ses naučil?

Přineslo mi to hrozně moc zkušeností a spoustu zábavy. Zároveň jsem si ale uvědomil, co všechno je na projektu potřeba zařídit, jaké množství práce za tím skrývá, a že nic není samo od sebe, že to někdo musí udělat.

Nejvíc sem si užil asi teambuilding, který byl plný soutěží, workshopů a her a navíc sem tam mohl být skvělé dva dny s celým týmem Prezenitády.

A co jsem se naučil? Určitě jsem se naučil, jak stíhat více věcí najednou, jak zvládat práci s deadliny a jak plánovat svůj čas efektivně.

Pokud by se někdo chtěl podílet na projektech SCG jako ty, co by pro to měl udělat?

To je hrozně snadné, stačí se mi ozvat. Nebo se ozvat vlastně komukoli z SCG. Stačí přijít a můžeme probrat, co by ho zajímalo, proč by se chtěl na našich projektech podílet a co by si třeba chtěl vyzkoušet. Akční lidé jsou u nás vždycky vítáni.

Slyšela jsem, že by sis koordinátorování klidně zopakoval. Je to pravda?

Je to pravda. O koordinování příštího jubilejního ročníku bych měl určitě zájem.

Z letošního vedení soutěže máš jistě mnoho zkušeností a poznatků. Co by si chtěl do budoucna na Prezentiádě vylepšit?

Chtěl bych pokračovat v tom, co jsme letos začali. Hlavně bych chtěl zvýšit počet workshopů, když nám to letos nevyšlo. A udělám vše pro to, aby se zvýšil počet týmů, abychom měli rok od roku více účastníků a aby se kvalita soutěže stále zlepšovala.